Doporučuji altový saxofon YAS 280. Jedná se o nástroj s nejlepším poměrem cena/kvalita. Navíc tento nástroj vždy lze později pohodlně prodat, bez výrazné ztráty, jelikož je kvalitní a drží si svou cenu dlouhou dobu.

Lze samozřejmě pořídit i starší saxofon. Určitě počítej s tím, že jej budeš nejprve muset dát k servisu. Nejen ke kontrole, aby k zajištění, aby byl opravdu funkční. U neservisovaný saxofonu pravděpodobně po nějaké době přestanou hrát některé tóny. Je to způsobené opotřebením podlepek (to jsou ty polštářky pod klapkami, které časem přestávají dostatečně těsnit). Základní servis se pohybuje od 3.000,- Kč až po generální cca 8.000,- Kč. Navíc můžeš (a s vysokou pravděpodobností to tak i bude) koupit saxofon, který v některých polohách neladí. Je to způsobené nekvalitním nátiskem (hraním) začínajících saxofonistů. I to lze samozřejmě řešit. Jen s tím vším musíš při koupi použitého saxofonu počítat.

Levné nástroje jsou vyrobeny z méně kvalitních materiálů a jejich kvalita zpracování je nižší, což se projeví nejen na celkovém vyznění nástroje, ale také na pocitu ze hry, která je stejně důležitá. Aby nástroj dosahoval vysokých kvalit, musí na něm pracovat ti nejlepší mistři nástrojáři.

Kvalitní saxofon nemusí být drahý. YAMAHA YAS 280 stojí okolo 25 000,- Kč, což není zrovna málo peněz, ale profesionální saxofonisté mívají nástroje násobně dražší. Na kvalitu hry má největší vliv počet nacvičených hodin, nikoliv cena nástroje. Pro začátek bych si raději než nový drahý saxofon pořídil kvalitní hubičku, která v kombinaci s plátky a nátiskem tvoří individuální barvu tónu, která je u každého hráče jiná. A i saxofonisti mezi sebou „soutěží“, kdo má „hezčí“ tón.

Saxofon, hubičku (doporučuji Yamaha 4C), plátek (doporučuji Vandoren, tvrdost 1 nebo 1,5), saxofonový popruh a volitelně - ladičku, stojan na noty, stojan na saxofon, čistící hadřík pro údržbu saxofonu.

Kvalitní saxofony se i dnes stále vyrábí ručně. I u saxofonů vyráběných strojově (např. Yamaha YAS 280) jej vždy nástrojař musí seřídit a doladit. Další věcí jsou pak kvalitní materiály a kvalita zpracování.

Dokud to nezkusíš, nezjistíš a ani žádná rada nepomůže.

Vždy je lepší docházet k učiteli osobně. U online kurzů zaleží, jak jsou strukturované a zejména zda je možnost konzultace. Bez možnosti občasné konzultace to opravdu nedoporučuji. Pokud nejsi daleko od Liberce, co to takhle zkombinovat...? Případně určitě využívej online konzultace, kde na všechno kouknem a pokusíme se odhalit případné špatné návyky...

Naučit se hrát na hudební nástroj je komplexní činnost. Přinejmenším v začátcích je zapotřebí osvojit si správné návyky a vyhnout se těm špatným, které vznikají nevědomky a ani si jich nevšimnete. U saxofonu to je zejména držení těla, dýchání, posazení nátisku, uvolněné prsty. Technické záludnosti je kapitola sama o sobě. Můžeš se učit sám, jen počítej s tím, že přijde doba, kdy se budeš některé věci přeučovat. A pravděpodobně se špatné návyky nakupí, což způsobí, že se zasekneš a nebudeš se schopen posunout dál.

Má, ale jen malý.

Celý život. Je to spíše cesta, chvíli to půjde snadno jako po rovince, někdy to bude pěkný stoupák po kamenité cestě, kterou si ale můžeš užívat s každým krokem, když se na to správně vnitřně naladíš. Ale jednoduché melodie zvládneš zahrát už po pár týdnech pravidelného cvičení.

Nejde ani jak dlouho jako o pravidelnost. Ideálně denně. Někdy 5 minut dá víc, než hodina bez ponoření se do hry. Svým studentům říkám, že pokud nenafoukají alespoň 2 hodiny týdně (v součtu), nikam se to nebude posouvat a nebude to bavit je, ale ani mě. Jen pro informaci, v ZUŠ se automaticky předpokládá cvičení min. hodinu denně.

Ano, to je možné. Co muzikant to jiný názor či pohled na věc. Jiný názor bude mít učitel v ZUŠ, jiný zase obchodník co saxofony prodává a jiný například saxofonista hrající jazz a jiný zase saxofonista hrající v komorním orchestru. Nikdo nemá patent na rozum a mýlit se můžu i já.